47 let historie Star Treku
V roce 2011 se na internetu vyrojil bezpočet článků upozorňujících na 45. narozeniny fenoménu Star Trek. Za tu dobu si Star Trek našel nezastupitelné místo v prakticky všech zemích světa – v některých méně významné, v jiných více. Vcelku se usadil i v našich domácnostech a získal si řadu fanoušků – zájem o něj u nás přežil nástup internetu a s ním související pokles fanoušků lačících po faktických informacích o jeho vesmíru, dokonce i delší dobu, kdy byl předmětem zájmu buďto žádných nebo málo dostupných televizních stanic. My jako fanoušci, ať už v česku nebo kdekoli na světě, jsme dokázali, že nemusí nutně záležet na datu natočení nebo rozpočtu – koneckonců mne nenapadá jiný scifi fenomén, který by kladl větší důraz na příběh a jeho sdělnou hodnotu, než je tomu právě u Star Treku. Rozhodně pak je velmi málo takových, které se dočkaly tak úctyhodného věku s dosud aktivní fanouškovskou základnou.
Pojďme se tedy podívat na to nejdůležitější, co byste o Star Treku měli vědět:
Klasická série (TOS)
(the original series, 1966 – 69)
První seriál zachycující osudy posádky hvězdné lodi Enterprise z 23. století, ve kterém je Země členem meziplanetární aliance (Federace). Enterprise se vydává do neprozkoumaných částí vesmíru s cílem rozšiřovat hranice poznání a hledat život.
V devětasedmdesáti televizních epizodách se posádka Enterprise, v čele s kapitánem Kirkem a panem Spockem (známým zejména díky svým špičatým uším), vydává na neprozkoumané planety, kde kontaktuje mimozemské formy života nejrůznějších typů nebo čelí hrozbám třeba ze strany lstivých Romulanů.
 |
Nepoužitá verze prvního odvysílaného dílu (originál s titulky) (Where No Man Has Gone Before) Nepoužitá verze prvního dílu seriálu – sestřih toho, co se liší od konečné verze, kterou známe z televizních obrazovek.Nepoužitou scénou je například pohled na galaxii s úvodním proslovek kapitána Kirka nebo třeba jiné titulky a hudba. [přehrát] |
Seriál se také často zabýval soudobými morálními otázkami, jako je například rasová tolerance a zčásti reagoval na současné politické dění (Vesmírný závod). Nejen díky tomu se navzdory výrazně omezenému rozpočtu původní Star Trek setkal s nečekaným ohlasem a stal se tak základem pro celý fenomén stejného jména.
Nová generace (TNG)
(the next generation, 1987 – 94)
Nová Generace je seriálem navazujícím na Klasickou sérii, první Star Trek seriál z šedesátých let. Natáčela se mezi lety 1987 – 1994 a do dneška se všeobecně těší největší oblibě ze všech seriálů z prostředí tohoto scifi fenoménu. Kapitán Picard, pan Dat, Worf, aerodynamicky tvarovaná Enterprise nebo Q, to všechno a nejen to, se o takovou oblíbenost tohoto seriálu zapříčinilo.
Oproti Klasické sérii je děj TNG posunut zhruba o sto let – vesmír je o něco prozkoumanější, technologie řádně pokročilejší a příběhy a mimozemské postavy oproti klasickému Star Treku mnohem realističtější a stravitelnější, i pro dnešního diváka.
Posádka se pouští do neprozkoumaných končin vesmíru, mnohdy až tam, kde přestávají platit fyzikální zákony a mění se tok času. Posádka kontaktuje nové formy života, zkoumá nezvyklé jevy a pomáhá kde je třeba. Seriál stejně jako Klasická série upozorňuje na lidské neduhy, zabývá se mezilidskými, nebo chcete-li mezirasovými vztahy a v řadě epizod nabídne i zajímavou hádanku. Oproti původnímu seriálu je ale Star Trek s Picardem na můstku protknut větším množstvím scifi zápletek (na úkor epizod řešících současné dění v reálném světě) a postavy v něm jsou o něco skutečnější. Napomáhá tomu i silné herecké obsazení.
|
Jeden z prvních upoutávek na seriál (Encounter at Farpoint) Televizní upoutávka na „nový“ Star Trek seriál zasazený sto let po kapitánu Kirkovi, s novou posádkou i novou lodí Enterprise. [přehrát] |
Seriál se stává ze sedmi sezón, na jejichž motiv byly natočeny čtyři filmy, sepsán bezpočet knižních novel a vydána byla i slušná řádka počítačových her. Nová generace také položila základ pro řadu dalších Star Treků, zejména dva seriály.
Stanice Hluboký vesmír devět (DS9)
(deep space nine, 1993 – 99)
Seriál Deep Space Nine pojednává o težební stanici, kterou po ukončení okupace planety Bajor obsadila Federace, aby jejím obyvatelům pomohla vrátit se do normálního života. Krátce po jejím obsazení ale posádka zjišťuje, že je v blízkosti planety stabilní červí díra, vůbec první svého druhu, kterou Federace objevila, vedoucí do vzdáleného gamakvadrantu na druhé straně galaxie.
Červí díru navíc obývají bytosti, které jsou obyvateli Bajoru uctívány a které se od ostatních životních forem, které ze Star Treku známe, značně liší. Například tím, že nechápou lineární čas tak jako my. Kapitán stanice se chtě nechtě stává vyslancem bajorského lidu pro komunikaci s těmito obyvateli červí díry a musí tak brát v potaz nejen zájmy Federace, ale i Bajoranů, pro které je díky svému poslání ikonickou osobností.
Seriál popisuje řadu originálních méně či více navazujících scifi příběhů, od své druhé poloviny navíc popisuje něco pro Star Trek dosud nevídaného – válku, válku Federace s Dominiem, sídlícím v gamakvadrantu. Příběhy jsou protknuty řadou originálních prvků, nečekaných point a v řadě případů také odhalují témata, která byla v předchozích Star Trek seriálech považována za tabu.
|
Siskova stinná stránka Pro Star Trek není neobvyklé poukazovat na neduhy lidské osobnosti, je to snad i jeden z důvodů, proč se setkal s takovým úspěchem. Co je v něm ale vidět opravdu vzácně, je poukazování na tyto neduhy u hlavních seriálových postav. Kapitán Sisko se snaží vyrovnat s následky svých činů, které za cenu jeho svědomí možná zachránily osud Alfakvadrantu. [přehrát] |
Vesmírná loď Voyager (VOY)
(voyager, 1995 – 01)
Čtvrtý seriál na motivy původního Star Treku pojednává o lodi Federace, přenesené do dalekého Delta kvadrantu, vzdálené části naší galaxie, odkud se vydává na pouť zpět k Zemi. Cestou plní úkol, který již ke Star Treku neodmyslitelně patří – a sice prozkoumává vesmír a hledá a kontaktuje neznámé formy života.
Atmosféra na Voyageru je o něco uvolněnější než jak jsme tomu byli zvyklí z předchozích startrekových seriálů, základní nosná myšlenka ale zůstává stejná, je jen sem tam doplněna o nějaký ten žertík nebo trochu neškodného dobírání.
Zápletky epizod seriálu jsou dosti různorodé, neobvyklými vesmírnými anomáliemi počínaje, přes napínavé příběhy plné nepřátelských cizinců až po cesty časem. V seriálu se také několikrát objevuje populární postava všemocné bytosti Q a zhruba od poloviny se k posádce lodi připojuje postava aktraktivní Sedmé z Devíti.
Stejně jako předchozí seriály, i Voyager posunul svět Star Treku o další kus dál – zatímco Nová generace dokázala, že fenomén přežije i bez Kirka a Spocka na můstku a Hluboký vesmír devět, že jeho existence není vázána ani na průběh v prostředí plném techniky Hvězdné flotily, díky Voyageru je jasné, že Star Trek nemusí být vázán ani na „naši“ část galaxie. Díky prohloubení řady aspektůvesmíru Star Treku (jako že Vulkáni nemusejí být jen běloši) Voyager také posunul Star Trek zas o krok dál.
|
Voyager trailer Krátký sestřih několika scén ze seriálu [přehrát] |
Enterprise (ENT)
(enterprise, 2001 – 05)
Nejnovější přírůstek do rodiny seriálů na motivy Star Treku je zvláštní zejména tím, že je zasazen dějově už před Klasickou sérii z konce šedesátých let.
Tento zprvu trochu překvapivý krok má dvě zásadní výhody – jednak je to jakási dějová nezávislost na ostatních událostech popsaných v předchozích seriálech, jednak je to možnost zpřístupnit seriál širší skupině diváků – ve 22. století, ve kterém se Enterprise odehrává, lidstvo totiž teprve činí první nesmělé krůčky ve vesmíru relativně blízko Země a pod dozorem Vulkánců navazuje jedny z prvních kontaktů s dalšími mimozemskými civilizacemi. Lidstvo nemá ještě štíty, fotonová torpéda ani replikátory či jiné technické vymoženosti, na které jsme z ostatních Star Treků zvyklí. Neexistuje dokonce ještě ani Federace.
Enterprise, první loď lidstva schopná dosáhnout nadsvětelné rychlosti úrovně 5, se v čele s kapitánem Archerem vydává plnit svůj úkol průkopníka vesmírného průzkumu a navazovat kontakt s cizími civilizacemi. Samozřejmě se jako všichni průkopníci musí i posádka vesmírné lodi učit ze svých chyb.
Seriál de facto upouští od řešení současných problémů reálného světa a soustředí se zejména na scifi zápletky plné vesmírných anomálií, či cest časem. Ačkoli se seriál v řadě věcí od ostatních Star Treků ve značné míře liší, je plný menších i větších odkazů na zbytek Star Trek universa, ať už co se technologií nebo událostí týče. Vrcholem seriálu je pak jeho poslední (čtvrtá) sezóna, a to nejspíš ve všech ohledech, která je mnohdy označována jako to nejlepší ze Star Treku vůbec.
Ani by nebylo nutné všechen výše uvedený text číst (a buďme upřímní, většina z vás ho ani celý nepřečetla), aby bylo jasné, že je startrekový vesmír oproti vesmírům ostatních scifi fenoménu odlišný i svým rozsahem. Skutečně, vesmír Star Treku se řadí mezi ty nejpropracovanější, a to ať už co do rozsahu nebo co do detailu, což ho činí ještě více uvěřitelným.
Úspěšnost původního Star Trek seriálu i všech jeho následovníků dala za vznik bezpočtu knižních novel, počítačových her, modelů, hraček a v podstatě všeho možného na co si jen vzpomenete. Podnítil a stále podněcuje také zájem fanoušků a tedy i existenci webových stránek tohoto typu nebo setkání, která se neustále konají po celém světě.
My jako foušci jsme dokázali, že nemusí nutně záležet na datu natočení nebo rozpočtu seriálu. Seriály Star Trek rozhodně nikdy nestály na nejnovějších efektech a klasická série by dnes mohla leckomu připadat směšná – i přesto se ale tento scifi fenomén i po necelém půlstoletí existence těší živému zájmu lidí všech věkových kategorií po celém světě. Možná právě proto, že to, co si Star Trek po celou dobu uchoval, je důraz na lidské hodnoty a sdělnost příběhů, které vypráví.
Vše výše popsané, vlastně stejně jako vše ostatní, co ke Star Treku patří, spojuje jedno klíčové motto – „Odvážně se pouštět kam se ještě nikdo nevydal“. Fakt, že i ještě dnes se Star Trek řadí mezi nejoblíbenější scifi fenomény celkem jasně dokazuje, že ještě hodně dlouho toto motto nebude nikomu pro smích.
Výše uvedený článek je také k dispozici jako PDF brožurka.