Subspace Star Trek fanklub
Subspace Star Trek fanklub

K'T'inga

Třída K’t’inga byla nejpoužívanějí třída lodí klingonského impéria třiadvacátého a čtyřiadvacátého století.

Historie

Hned od svého uvedení do služby v roce 2270 byla K’t’inga považována za třídu nejsilnějších bitevních lodí Klingonských Obranných Sil a v průběhu devadesátých let třiadvacátého století dokonce sloužila jako vlajková loď Impéria.

Křiřníky tř. K’t’inga byly ve službě již od roku 2272, kdy stanice UFP Epsilon IX zaznamenala zničení tří lodí třídy K’t’inga entitou později známou jako V’Ger. Zájem Hvězdné flotily o třídu byl takový, že se již v roce 2285 objevila ve výcvikových programech Kobayashi Maru na Akademii Hvězdné Flotily.

Lodě této třídy se používaly téměř sto let, neb se ukázaly jako dobře navržené a spolehlivé lodi a navíc i jako rovnocenní soupeří federačních lodí třídy Constitution, Miranda a dokonce Excelsior. Lodě třídy K’t’inga se s několika vylepšeními používaly jako bojové síly prvních linií v bitvách a jako spolehlivé patrolní lodě na hranicích (nejen) klingonského území, a to i v Druhé Válce UFP a Klingonského impéria s Dominionem v průběhu sedmdesátých let 24. století. Nebyly voleny pro všechny druhy misí, avšak pro některé úkoly se hodily mnohem více než třeba lodě třídy Bird of Prey.
Technické údaje

Design a uspořádání lodí třídy K’t’inga byl logickým pokračováním designů předešlých tříd lodí Impéria počínaje třídou D5.

Větší část objemu je orientována v zadní sekci lodi. Můstkový modul je umístěn v kulovitém útvaru umístěném na přední straně lodi, se kteou je spojován relativně tenkým „krkem“. Z inženýrské sekce na „zadku“ lodi vyčnívají dvě warpgondoly a na zadní straně lodi jsou umístěny impulsní trysky.

Taktické systémy

Hlavní zbraňové systémy, kterými třída K’t’inga disponuje, jsou disruptory a odpalovače fotonových torpéd. Některé lodě této třídy byly dokonce dovybaveny phaserovými systémy.

Ve svém klasickém provedení byly odpalovače torpéd umístěny na přední a zadní straně lodi. Zadní odpalovač fotonových torpéd byl umístěn mezi impulsními tryskami. Během nabíjecí sekvence se interiér odpalovací komory rozzářil do červena. Tato třída byla dále vybavena duálními disruptory namontovanými na přední stranu lodi. Co se jejich síly týče, pro loď třídy Galaxy hrozbu nepředstavovaly, pro slabě bráněné kolonie a výspy ale ano.

Je neznámo, zda zde byly užity disruptory typu 3 zníměné ve filmu Generations.

Star Trek: Starship Spotter identifikuje osm disruptorových émitérů, ovšem z těch byly v akci k vidění pouze dva. Pokud je ale rozmístění zbraní K’t’ingy alespoň podobné tomu třídy D7, pak je možné, že je na tříde také pář dualních předních disruptorových emitérů namontovaných na warpgondolách. Prohlídka samotného modelu třídy K’t’inga naznačuje, že další emitéry se nacházejí na obou stranách můstkové sekce, tzv. „hlavy“ lodi.

Na konci 24. století bylo mnoho lodí této třídy dovybaveno novými technologiemi aby byly rovnocennějšími soupeři tehdejších sil znepřátelených stran – jejich přední odpalovače torpéd byly nahrazeny silnějším typem disruptorů.

Tyoto lodě byly, jako většina klingonských lodí té doby, vybavený Maskovacím zařízením, díky kterému se mohly vyhnout nechtěnému odhalení. Během let své dlouhé služby byly lodě třídy K’t’inga postupně vybavovány novějšími a novějšími typy maskovacího zařízení. Tyto lodě pak ale byly známé díky faktu, že nedokázaly stoprocentně blokovat vypouštění gamma záření.

Podpůrné systémy

Některé lodě této třídy byly vybavený kryogenní technologií, která dovolila posádce navodit kryogenní spánek a přečkat tak dlouhé cesty.

Interiér

Můstek je umístěn ve vrchní části přední („hlavové“) sekce lodi. Na přední stěně můstku se nachází obrazovka, kterou ke svým potřebám užívá kapitán lodi. Na vyvýšené plošině uprostřed můstku a před hlavní obrazovkou se nachází kapitánské křeslo otočné o 360 stupňů – tak mohl kapitán bez námahy sledovat všechno dění na můstku.

Přímo za kapitánským křeslem jsou dvě konzole pro obsluhu obrazovky a navigačních systémů. Nakonec jsou ještě na můstlku dvě stnice pro obsluhu zbraňových systémů.

Podle Michaela Okudy měl interiér kontrastovat s čistým, světlým prostředím USS Enterprise a jiných lodí UFP. Můstek klingonské lodi v TMP byl později upraven a užit jako torpédová místnost, která byla k vidění později ve filmu. V průběhu šedesátých let 23. století se také užívaly další designy můstků (TNG: Heart of Glory).

Transportní místnost na lodích této třídy nabízela pět transportních plošin uspořádaných vedle sebe. Napravo od plošin se pak nacházela kontrolní konzole s křeslem pro operátora, nalevo se nacházely dveře.

Pojmenovnné lodi třídy

  • IKS Amar
  • IKS B’Moth
  • IKS Kronos One
  • IKS T’Ong
  • IKS T’Acog
  • IKS Va’Yang

Nejmenované lodi třídy

  • K’Neřina loď
  • kangova loď

Pozadí

V projektu Phase II „In Thy Image“ byly tři klingonské lodi indentifikovány jako třída Koro, později byly ale překřtěny na třídu K’t’inga (v novelizaci Roddenberryho pro film TMP).

Design byl založen na designu třídy D7 Matta Jefferiese (který byl užit v TOS). Originální model postavený pro potřeby filmování TMP byl postaven studiem Magicam a měřil šest stop. Za zmínku stojí velmi propracované detaily tohoto modelu, tak, aby se dal použít pro natáčení kinofilmu. Natáčení scén s modely K’t’inga probíhalo pod supervizí Johna Dykstry.

V bonusových materiálech sedmého disku třetí sezóny seriálu Voyager je k vidění asi tříminutový rozhovor s Danem Currym týkající se filmování setkání lodi USS Excelsior s Kangovou lodí v Azurové mlhovině.

Specifikace

Velikost lodí třídy K’t’inga byla předmětem mnoha spekulací – jejich velikost se nejdříve určovala podle blueprintů pro TMP. Délka lodi byla podle těchto zdrojů 214, 3 m. Jinde se délka lodí liší, a to dokonce až do 350 metrů. Enclyklopedie Star Treku dokonce ani neposkytuje informace týkající se rozměru lodi, ve strovnávacích tabulkách je třída někdy větší a někdy menší než D7. Jediný oficiální zdroj informací, DS9 Technical Manual udává, že třída K’t’inga měří 349,54 metrů.

Následující specifikace jsou přímo z DS9 Technical Manual a dají se tedy považovat za důvěryhodné:

Délka: 349, 54 m
Šířka: 251, 76 m
Výška: 98, 41 m
Doky: Qo’Nos Orbital Factory Base
Hmotnost: 760 000 metrických tun
Osazenstvo: 800 + vojáci
Zdroj energie: jeden warpový systém hmota/antihmota; dva impulzní systémy
Výzbroj: Šest disruptorů, dva odpalovače torpéd
Maximální rychlost: Warp 9,6

korax, 01-08-2010
blog comments powered by Disqus


Chystané akce
    • BO Trek, pátek-sobota 29.- 30. června